Největší autogramiáda a nezapomenutelný výlet
Největší autogramiádu a pokus o zápis do Guinessovy knihy rekordů jsme si nemohli nechat ujít. Už v dubnu, když tuto informaci rozeslala spisovatelka Dáša Holá, jsme se hromadně i jednotlivě přihlásili a těšili se na společné setkání v prosinci. Na konci listopadu si na to někdo vzpomněl, tak jsme začali shánět informace, abychom zjistili, zda se akce koná.
I přes další komplikace v podobě nemocí, počasí atd. bylo zdravé jádro Klubu přátel Kouzelné zahrady rozhodnuto příležitost k setkání nevzdat. Radka Uhrová, projektová manažerka, majitelka vzdělávací společnosti Forto a zážitkové agentury Rodinné programy, vyjela z Ostravy, já z Květné a sešly jsme v Praze na hlavním nádraží s předsevzetím užít si nádherný adventní den.
Na doporučení slovenisty Radka Nováka jsme vyrazily do slovinské čajovny Cacao nedaleko Prašné brány, před níž se nachází roztomilý vánoční trh. Poseděly jsme, probraly osobní i pracovní záležitosti. Od Radky jsem dostala vánoční dárky - krásná vlastnoručně vyráběná mýdla, která učí mj. vyrábět i paní učitelky v MŠ. Pak jsme se vydaly na procházku městem, lidí naštěstí nebylo moc. Na Karlově mostě začalo nepříjemně foukat, tak jsme se rozhodly, že se přemístíme na Vinohrady.
Na další doporučení jsme našly,už celkem hladové, vegetariánskou restauraci Moment. Tam jsme se bohužel dozvěděly, že špenátovou palačinku už nemají, protože je to snídaně, menu taky nemají a quiche ještě nemají. Hlavně, že měli na záchodě knihovnu. Šly jsme dál do italské restaurace, tam toho taky moc neměli, ale bylo to za luxusní peníze.
Když se čas nachýlil, vypravily jsme se ke galerii a těsně před ní už začaly chodit smsky - od Radka, že už je tam, a od Magdy, že je ještě na cestě. Podle šipek jsme došly dolů po schodech k zamknutým dveřím se zvonkem. Naštěstí zrovna někdo vycházel, tak jsme vklouzly dovnitř. Jako účinkující jsme si mohly díkybohu odložit v šatně. Pak jsme prošly úvodním ceremoniálem - podpisy na plakát, do několika knih, vtipné odpovědi na záludné otázky. Vyfasovali jsme vizitky a začali se (už s Radkem) prodírat davem. Na konci cesty úplně v rožku byl opuštěný kulatý stoleček, u kterého jsme se utábořili, a než jsme se nadáli, začali jsme skutečně rozdávat autogramy. Celou dobu jsme však mysleli na Magdu se třemi dětmi a kočárkem, jak se asi za námi dostane. Naštěstí přišla jenom se Sofinkou. Snad jsme zvládli i záludné otázky pana pořadatele, s nimiž za námi přicházely půvabné hostesky.
I bez následné kalamity na železnici a dobrodružstvím s ní spojených by to byl nezapomenutelný výlet.
Alena Vorlíčková, Pohádky pro společné čtení
Magda Štajnerová, ilustátorka
Radka Uhrová, Rodinné programy
Radek Novák, Emona servis
