Do říše fantazie...

Předmluva folkloristy Jaroslava Otčenáška ke sbírce pohádek Kouzelná zahrada

Slovinské pohádky a pověsti nepatří k častým zdrojům našich televizních nebo filmových tvůrců. A je to škoda. V této knize pohádek původně slovinských lidových příběhů se seznámíme s rozličnými hrdiny a škůdci, s kouzelnými postavami i obyčejnými, ale chytrými lidmi. Sbírka pohádek Kouzelná zahrada nám přináší většinou méně známé pohádkové příběhy, které jsou trochu umělecky upravené a tím přiblížené dnešnímu čtenáři. Některé pohádky jsou v českých zemích známy, třeba o tom, proč se staří lidé už nezabíjejí - v knížce pod názvem Nejkrásnější květina, jiné naši předkové nejspíš neznali vůbec.

Původní lidové pohádky a pověsti byly často docela krátké a mnohokrát neobsahovaly ani jména postav nebo detailní popis jejich podoby. Příběhy umělecky zpracované obvykle tyto stručnější varianty rozvíjejí a doplňují o řadu dobových reálií, které znají spisovatelé ze své vlastní četby. Ve starých textech se objevovalo mnoho cizích a zastaralých slov, kterým už dnes skoro nikdo nerozumí. Umělecky pojaté texty oproti tomu kladou velký důraz na srozumitelnost, řada dříve popisovaných rozhovorů se mění na rozhovory skutečné apod.

Sama pohádka Kouzelná zahrada, po níž má celá sbírka název, nám přináší pěkný příběh o knížeti, který se setkal s kouzelným ptákem se zlatým zobákem a strávil u něj třicet let. V jeho knížectví jej všichni pokládali za ztraceného, ale on se vrátil a pomohl chudým vesničanům proti novému zlému pánovi. Tato pohádka zrcadlí četná přání chudých a bezprávných lidí, aby existoval někdo, kdo umí zavést spravedlivost a právo do jejich životů. V tomto směru jsou pohádky možná dnes aktuální i pro nás.

Autorce Aleně Vorlíčkové se povedlo přiblížit se ve svých adaptacích velmi blízko původnímu duchu pohádek, a proto budou její texty jistě čtené a oblíbené. Dalším kladem této sbírky jsou velmi pěkné, živé a pestré ilustrace Magdy Štajnerové.

PhDr., Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D.

pracuje v Oddělení historické etnologie Etnologického ústavu AV ČR v Praze a působí též v Ústavu pro slavistiku a východoevropská studia FF UK, kde učí mimo jiné i vývoj moderní chorvatské literatury. Příležitostně tlumočí a překládá z chorvatštiny. Publikuje v odborné etnologickém časopisu Český lid a též v populárně naučném Navýchod.